Jak vybrat sluchátka

Pokud budeme natáčet ve studiu zpěv nebo sólový nástroj do hotových podkladů, je důležité, abychom nejen dobře slyšeli základ i sebe, což je otázka poměrů ve sluchátkovém mixu, ale také, aby zvuk ze sluchátek nešel ven. Pokud by mikrofon zachytil současně i zvuk ze sluchátek včetně pomocného kliku, byla by nahrávka znehodnocená. Proto je při nahrávání potřeba používat sluchátka uzavřená. Ta zakrývají celé uši a maximálně zajišťují, že do okolí nebude pronikat zvuk.

Při práci s hudbou a při míchání je důležité, aby vám sluchátka poskytla maximálně věrnou odezvu. Pro tento případ se hodí spíše otevřená a polootevřená sluchátka s širokým frekvenčním rozsahem. Zvuk produkovaný těmito sluchátky totiž nenaráží na uzavřenou konstrukci a je tak věrnější než u uzavřených sluchátek, která mají tendenci například trochu „znevěrohodnit“ produkci basových frekvencí.

Sluchátka, která dobře sedí, bude potřebovat i DJ, neboť je bude mít také na uších dlouho. Pokud je používá například i k nastavování jehly na určité místo desky, bude potřebovat, aby dobře seděla a zabránila pronikání zvuku z okolí. Sluchátka pro DJ proto bývají uzavřená a mají vysoký výkon.

Nastanou ale chvíle, kdy bude DJ potřebovat současně slyšet, co zní v sále i co si z pultu pustil do sluchátek. Proto se budou hodit DJ sluchátka s otočným náušníkem. Do jednoho ucha tak jde zvuk z pultu a druhým slyší zvuk ze sálu.

V posledních letech se stále více používají sluchátka i na koncertech. Zejména bubeníci, kteří chtějí dobře slyšet, co hrají ostatní a nechtějí mít příliš nahlas odposlech. Také zpěváci, kteří se hodně pohybují a nezůstávají jen u odposlechu, docení vlastní „in-eary“. In-ear monitoring je tak pohodlný systém, kdy se vhodně nastavený poměr nástrojů (vokálů) posílá místo do odposlechových beden přímo hudebníkovi do uší.

Pro in-ear monitoring se hodí dobře tvarované špunty, takže uslyšíme jen to, co nám posílá zvukař a vše nepřehluší rachot bicích nebo naplno puštěný kytarový aparát. Pro zpěváky je také výhodou, že in-ear monitoring řeší věčné problémy se zpětnou vazbou.

Pokud budete potřebovat zapojit více sluchátek než dvoje, což se stává dost často při nahrávání, používat oblíbené rozdvojky stejně možné není. Do jednoho sluchátkového výstupu lze zapojit nanejvýš dvoje a ani to se příliš nedoporučuje. Většina zvukových karet však má nanejvýš dva sluchátkové výstupy. Pro tento případ se vyrábějí sluchátkové zesilovače. Nejobyčejnější mají jeden vstup a čtyři výstupy. Dokonalejší ale mají dva různé vstupy, takže umožňují přivést dva různé odposlechové mixy a přepínat mezi nimi. Ty nejsložitější umožňují měnit poměry mezi oběma kanály a ještě si může k signálu každý muzikant přimíchat další zdroj zvuku, třeba klik.